S A M O T A
Cítím se sama,
je to jak jedna velká rána.
Srdce mě bolí
a ptám se: „Kdo mi jej zhojí?“
Nikdo. Nikdo tu není.
Kdy se vyplní mé velké přání?
Proč? Proč mi nikdo nerozumí?
Kdy se ten led prolomí?
Led samoty, zoufalství,
kdy konečně najdu opravdové přátelství?
Co dělám špatně,
že na mě každý kašle?
Co je to za život, když mé srdce krvácí?
Každý se ode mne odvrací.
Jsem na dně,
myslí vůbec někdo na mě?
Cítím se jak Robinson – sama na opuštěném ostrově,
stále se to opakuje, den co den po sobě.
Chtěla bych vědět, kdybych umřela,
jestli bych v vzpomínkách někoho zůstala,
zda bych někomu chyběla…
:.........
(twingo08@seznam.cz, 15. 12. 2009 20:55)